Krysa

Jsou inteligentní, vynalézaví, zvědaví, přizpůsobiví. Přežívají téměř v jakýchkoli podmínkách a jejich počty rostou. Řada lidí si plete potkany a krysy nebo mezi nimi nedělá rozdíl. Rozdíly jsou malé. V zásadě mají oba druhy podobné vlastnosti. Liší se především vzhledem a velikostí. Krysa obecná ( Rattus rattus ) je štíhlejší než potkan, dosahuje hmotnosti 14 až 25 dkg, zatímco potkan ( Rattus norvegicus ) váží 20 dkg až půl kilogramu a našli se i větší jedinci. Krysa má delší ušní boltce než potkan. Mají tenkou neosrstěnou kůži, a když je překlopí dopředu, úplně zakrývají oči. Proti potkanovi má ostřeji zakončenou hlavu. Pro laika je velmi obtížné krysu od potkana rozeznat. V podstatě platí, že tvorové, které dnes vidíme pobíhat v parcích či ve sklepích, jsou potkani. Ti ve střední Evropě krysy v podstatě vytlačili.
Krysy v minulosti

Krysy obecné obývají naši planetu déle než člověk. Jejich fosilie se našly ve vrstvách země, které se vytvořily před miliony let. Původním domovem krysy obecné je jihovýchodní a jižní Asie. Vznikla tam řada poddruhů, které žily a žijí volně v přírodě.
Z Asie se krysy dostaly do Evropy zřejmě už v prehistorické době, ale nikdo neví jak. V pravěkých sídlištích se po nich stopy nenašly. Důvod je prostý. Nebyly by tam našly dostatek potravy, spíše by lidem z doby kamenné posloužily jako úlovek.
Ani ze starověku neznáme zmínky o krysách či potkanech. V blízkosti lidských obydlí se krysy objevují zhruba od jedenáctého století. Zpočátku neškodily. Potvrzené zprávy o nich pocházejí z dvanáctého a třináctého století z doby křížových výprav a s rozvojem mořeplavby. Na palubách korábů se krysy jako černí pasažéři dostávaly nejen do Evropy, ale v šestnáctém století i do Severní Ameriky. Začaly se rychle množit a člověka ohrožovat.
V letech 1345 až 1350 zachvátil Evropu mor. Černá smrt, jak se mu říkalo. Zahubil téměř 43 miliony lidí. Evropa ztratila zhruba čtvrtinu tehdejších obyvatel. Původce moru roznášely krysy a později potkani. Byli hostiteli blechy morové (Xenopsylla choepis).
Situace se opakovala v roce 1665, když krysy zaplavily Londýn. Každý měsíc tam na mor umíralo na 50 tisíc lidí. Město se téměř vylidnilo. Za hubení krys se v Evropě platily odměny. Vzniklo řemeslo profesionálního krysaře, které bylo velmi ceněno.
V roce 1770 přepadl mor Moskvu a vyžádal si 80 tisíc obětí. Ve stejném roce zasáhl Itálii a Řecko a v letech 1803 a 1815 postihl turecký Istanbul. Pokaždé zahubil nejméně 150 tisíc lidí.
Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století zažil Egypt nejméně dvacet epidemií moru. V roce 1907 vyhubil mor půl milionu obyvatel v Indii. Stručně řečeno, na mor už zemřelo ve světě víc lidí než ve všech válkách dohromady.
V současné době se krysa obecná v Evropě nachází na území jižně od Alp zejména ve středomořské oblasti. V Evropě její počty klesají, zcela nemilosrdně ji vytlačuje potkan obecný. Ten ale mor přenáší také a podobně jako krysa i další choroby - vzteklinu, tularemii, tyfus, leptospirózu, brucelózu, celkem asi čtyři desítky velmi nebezpečných nemocí. Bílé laboratorní krysy jsou albíni potkana obecného Rattus norvegicus varianta albus.