Birma

Tyto kočky jsou často považovány za posvátná chrámová zvířata z Barmy. Avšak plemeno bylo ve skutečnosti pravděpodobně vyšlechtěno až v nedávné době zkřížením siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky.Ve Francii bylo toto plemeno uznáno v roce 1925 jako samostatné plemeno se statutem CAC.Proto se za kolébku toho plemene považuje Francie.Je pravděpodobné,že před druhou světovou válkou pocházela většina mláďat ze spáření birm a angorských koček.Po válce bylo třeba sáhnout i k jiným plemenům,zřejmě siamkám,balineskám a snad i perským kočkám.Válka chov dočasně utlumila,ale v 50. a 60. letech nastal skutečný boom birem.V roce 1969 se objevily první birmy ve Švédsku a v roce 1970 v Dánsku.V polovině 50.let bylo plemeno ve Francii považováno za stabilizované, a tak byl jeden pár vyvezen do Anglie.Plemeno bylo v Anglii uznáno o jedenáct let později.V roce 1959 se uskutečnil první import do USA.CFA uznala plemeno v roce 1967.

Charakter a temperament.

Birmy jsou velmi inteligentní a chytré kočky.Od přírody jsou nesmírně hravé a vynalézavé.Jsou ovšem také velmi citlivé a dokáží zřetelně reagovat na nálady svého člověka. Výchova těchto koček není složitá,chtějí se totiž svému člověku zalíbit.Na svého člověka si vytváří těsnou vazbu,což má svoje výhody i nevýhody.Výhodou je,že vás doslova zahrnou láskou a něžností,nevýhodou možná,že nesnášejí samotu.Nemusíte se jim neustále věnovat,ale potřebují být ve vaší blízkosti.Birmy velice dobře vychází s dětmi,dovedou k nim být velmi tolerantní a odpustí i nešikovný pohyb.Jedna birma je sice krásná,ale dvě nebo tři jsou ještě mnohem lepší.Nekomplikovaná povaha birem je zárukou,že budou dobře vycházet nejen s dětmi,ale i se psy.Je ovšem třeba je na sebe opatrně navykat a naučit je navzájem se respektovat.
Typ a standardní rysy.

Birma je středně velká kočka s dlouhým hedvábným kožichem,který však nikdy nebude tak dlouhý ani hustý jako u kočky perské.Postava birem je středně mohutná,tělo je kompaktní,protáhlé, na krátkých a silných končetinách.Hlava je klínovitého tvaru se zaoblenými liniemi.Ocas je středně dlouhý a dobře osrstěný.Oči birem jsou mandlového tvaru,mírně zešikmené,otevřené,ne příliš těsně u nosu.Barva očí je zářivě sytě modrá. Birmy dnes existují ve dvaceti barevných variacích,tmavohnědé,modré, čokoládové,lila,červené,krémové a patři sem i želvovinové a žíhané kočky. Ať má kočka kožich jakékoli barvy,měla by mít na tváři,uších,ocasu a nohách jednobarevné znaky a tlapky musí být bílé.Tyto znaky musí být symetrické a na předních nohou s rovně zakončenými"rukavičkami",které nezasahují přes horní část tlapek,znaky na zadních nohách by měly sahat až k zadním částem hlezen.
Péče o srst.

Péče o srst birem je poměrně nenáročná.Postačí kartáčování jemným kartáčem jednou týdně.Zvýšená péče je třeba jen v době línání,to kočky kartáčujte denně.Před výstavou kočku vykoupejte asi pět dní předem,aby se srsti vrátila elascita a obnovil se lesk.